Lidové noviny: 3.12.2003 Markéta Kutilová, Alexandra Klausmann, Focus
63 milionů vajec mají ročně snášet slepice z velkodrůbežárny, jež patří slepičímu baronovi z Německa.
VELKÝ MALAHOV - Na kopci u vesnice Velký Malahov na Domažlicku září žlutá fasáda nové velkodrůbežárny. Budova je dokončena jen zvenku. Navíc není zkolaudována. Přesto zde panuje čilý ruch. Několik mužů stěhuje dovnitř obrovské klece, v nichž jsou namačkané stovky slepic. Leží jedna na druhé, pařáty jim propadávají drátěnou podlahou. Přijíždíme k oplocenému areálu a za námi jede stříbrný mercedes s bavorskou poznávací značkou. Vystupuje z něj dvaatřicetiletý Štefan Pohlmann, majitel několika velkodrůbežáren v Německu a hlavní investor drůbežáren na Domažlicku. V Německu už dostal kvůli podnikání pokutu a byl trestně stíhán. Jeho otec Anton Pohlmann, přezdívaný slepičí Hitler, dostal v Německu podmínku a doživotní zákaz chovu hospodářských zvířat
(nejznámější zločiny Pohlmannovy rodiny). Na pokutách už zaplatil desítky milionů eur, a to i v USA, kde část drůbežáren prodal. "Žádné focení, pozveme vás v prosinci," odmítá Štefan Pohlmann naši žádost o fotografování. Stále se však usmívá. I ve chvíli, kdy se ho ptáme, jak je možné, že slepice stěhuje do nezkolaudované budovy, která ani není vybavena klecemi, které by splňovaly předpisy resortu zemědělství. "Vše je v pořádku," tvrdí. Slepice by ročně měly snést 63 milionů vajec, jež mají jít na vývoz. "Pohlmannové jsou v Německu označováni jako kriminálníci a jejich aktivity sledujeme," říká Tessy Lodermanová, místopředsedkyně německého svazu ochránců zvířat. Své aktivity nyní Štefan Pohlmann směřuje na východ. V Maďarsku se proti postavil i prezident Árpád Göncz. Firma Česká drůbež, kterou vlastní Štefan Pohlmann, se spojení s Antonem Pohlmannem brání. "Nejsou v tom ani jeho peníze, ani se na tom nepodílí jinak," tvrdí Petr Červený, jednatel České drůbeže. Přesto byl Anton Pohlmann u drůbežáren na Domažlicku spatřen několikrát, jak dokazují fotografie, které mají LN k dispozici. Z výpisu z německého obchodního rejstříku vyplývá, že firma Štefana Pohlmanna je registrována na adresu jeho otce, ačkoli Štefan žije jinde. "Nevěříme, že za tím nestojí Anton, šlo o nutnost napsat firmu na syna, když on má zákaz podnikání," tvrdí ochránci zvířat v ČR i Německu.
"Slepičí Hitler" Anton Pohlmann nechal zplynovat 80 tisíc slepic
Lidové noviny, 03.12.2003
PRAHA - Jméno Němce Antona Pohlmanna zůstane už navždy spojeno s týráním zvířat a porušováním zákonů. Jeden z jeho podnikatelských způsobů by se dal popsat asi takto: Když se na špinavé praktiky přijde v jedné zemi, přesuň se do jiné. Proto už Pohlmanna znají nejen v Německu, ale i v USA. Jeho velkodrůbežárny nazývají ochránci zvířat "slepičími koncentráky". LN mají k dispozici videokazetu, kterou potají natočili ochránci zvířat v americkém Ohiu. V těsných klecích tam žily slepice, všechno peří si vzájemně vyklovaly a na různých místech těla měly mokvající nádory a jiná poranění. V roce 2000 zasáhlo tento velkochov tornádo a více než milion slepic zůstal uvězněn v poničených klecích bez možnosti dostat se k potravě. Usmrceny byly po 12 dnech. O rok dříve se trus z Pohlmannovy farmy dostal do dvou řek, v nichž pak uhynulo 11 500 ryb a raků. Kvůli tomu čelí slepičí baron žalobě o 11,5 milionu dolarů. Ve stejném roce zamořili okolí slepičárny brouci, určení k přepracování trusu. Za to má Pohlmann zaplatit 25 milionů dolarů. Jeden milion dolarů už Pohlmann musel zaplatit za to, že ve státě Ohio zaměstnával jedenáctileté děti. Obdobné skandály provázely i jeho podnikání v Německu. V roce 1995 jeho velkodrůbežárnu postihla epidemie, 80 tisíc slepic Pohlmann nechal usmrtit zastavením ventilace a napájení a nakonec tam pustil oxid uhelnatý. Za to musel zaplatit 48 000 marek. O rok později musel zaplatit další pokutu 2,1 milionu marek za to, že k dezinfekci používal zakázaný nikotinsulfát a několik zaměstnanců onemocnělo. Za prodej kontaminovaných vajec dostal dvouletý podmíněný trest. Za používání zakázaného Virkunu S pak celoživotní zákaz chovat hospodářská zvířata. Německý soud navíc rozhodl, že může být nazýván "největším trýznitelem zvířat".
Firma provozuje drůbežárnu bez povolení, ochránci zvířat protestují
Lidové noviny: 3.12.2003, Markéta Kutilová
PRAHA, VELKÝ MALAHOV - Statisíce zvířat vystavených krutým životním podmínkám, zmanipulované hlasování na radnici jedné z českých vesnic a porušování zákonů. To jsou okolnosti příběhu stavby obří drůbežárny v obci Velký Malahov na Domažlicku. Spor mezi místními obyvateli, problematickým podnikatelem z Německa a ochránci zvířat vyvrcholil toto pondělí. Česko-německá firma Česká drůbež, která velkochov provozuje, totiž uvedla svůj podnik do provozu i přesto, že stavba nebyla zkolaudována a nesplňuje pravidla pro chov slepic. Navzdory tomu do ní již byly převezeny tisíce zvířat. "Žádné povolení jsme nevydali. Víme ale, že tam ty slepice začali stěhovat," komentuje vývoj Jan Krčma ze stavebního úřadu v Horšovském Týně "To povolení jim zřejmě nevydám, nesplňují evropské normy," odhaduje budoucnost Krčma. Firmě navíc už teď hrozí milionová pokuta.
Vše je v pořádku, tvrdí majitel velkochovu
Majitel České drůbeže Stefan Pohlmann tvrdí, že firma se ničeho problematického nedopouští. "Máme všechna platná potřebná povolení. Vše je v pořádku," řekl Pohlmann v pondělí LN. O těchto slovech je ale nutné pochybovat. V rozestavěné drůbežárně nyní bude žít 210 tisíc slepic v klecích, kde na jedno zvíře připadá prostor odpovídající papíru formátu A4. EU ale loni nařídila, že zvířata musejí mít větší prostor. Česko se pravidlem musí řídit, a proto zdejší veterinární správa vydala vyhlášku, že velkochovy drůbeže musejí být vybaveny novými typy klecí, které by měly slepicím zaručit důstojnější podmínky.
Klece musejí být vybaveny hnízdem, popelištěm a nesmějí mít drátěné podlahy. Ani jednu z těchto podmínek však Česká drůbež nesplnila. "Všechny nové stavby musejí tyto parametry dodržet. Splňovat to bez výjimky musejí," potvrdil Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy. Podle jednatele České drůbeže Petra Červeného se firma dostala do střetu se zákonem nejen vlastní vinou a navézt slepice do nezkolaudované drůbežárny bylo nutností. "Uzavřeli jsme smlouvu s ekologickým sdružením Děti Země, že stačí když klece vyměníme do konce zkušebního provozu. Ale organizace Děti Země řekla, že to musí být, ještě než provoz spustíme. Proto nám stavební úřad nedal povolení. Ty slepice jsme tam ale museli odvézt, jinak by musely do kafilerky, a spálit 200 tisíc slepic by se vám také nelíbilo," řekl Červený. Drůbežárna je třetí, kterou Česká drůbež vlastní. Od počátku jejich stavba rozdělovala místní obyvatele. Jedni se těšili, že kraj začne ekonomicky prosperovat. Jiní se obávali much, zápachu z dezinfekčních prostředků a týrání zvířat. Kvůli drůbežárně proběhlo v okolních obcích předloni referendum. To uspořádal tehdejší starosta Josef Truhlář, který drůbežárnu podporoval. Stanovil i otázky, na něž obyvatelé odpovídali. Mezi místními lidmi se šířily i zvěsti o tom, že někteří občané byli podplaceni. "Potvrdili mi to lidé, kteří dostali 1500 korun," říká Anna Kolrosová, majitelka koloniálu. Zmanipulování referenda potvrdil i krajský soud v Plzni, který je prohlásil za neplatné a nařídil vypsání nového plebiscitu. "Ten se nikdy nekonalo," říká tajemnice obecního úřadu Petra Štogerová. Exstarosta nyní pracuje v drůbežárně jako vrátný a pracovat by tam podle místních měly i jeho manželka a dcera.
Drůbežárna zahájí provoz i bez povolení úřadu
Hospodářské noviny: 3.12.2003 Miroslav Petr
Zhruba 100 tisíc slepic dopravila v minulých dvou dnech česko-německá společnost Česká drůbež do své nově vybudované velkokapacitní farmy ve Velkém Malahově na Domažlicku. Jednatel společnosti Petr Červený se k tomuto kroku odhodlal, přestože do kolaudace chybí ještě rok a stavební úřad dosud nepovolil předčasné užívání stavby.
K zahájení provozu včera vydal nesouhlasné stanovisko jeden z účastníků řízení - sdružení Děti Země. Jeho zástupce Jan Rovenský upozornil, že Česká drůbež nesplňuje požadavky vyhlášky určující v souladu s evropskou direktivou podmínky klecového chovu nosnic.
"Vyhláška říká, že klece musejí být vybaveny hnízdištěm s podlážkou pro slepice, a to Česká drůbež nezajistila. Nejde nám o nějaký postih té společnosti, ale především o nápravu," uvedl Rovenský.
Drůbežářská firma, vlastněná společností PST Frischei německého podnikatele Stefana Pohlmanna, nemohla podle jednatele Červeného ale s nastěhováním slepic otálet. Kuřice, umístěné ve dvou halách v nedaleké Myslívi, začínají postupně snášet, a přeprava do farmy v Malahově byla podle jednatele neodkladná.
"Jsem přesvědčen, že splňujeme všechny zákonné požadavky," reagoval Červený.
Vedoucí stavebního úřadu v blízkém Horšovském Týně Jan Krčma rozhodne v nejbližších dnech.
"Česká drůbež má pro neodkladné nasazení nosnic své důvody, argumenty Dětí Země jsou ale opodstatnělé. Budu zvažovat všechna pro a proti," uvedl Krčma. Jeho úřad může vydat povolení i přes nesouhlas Dětí Země. Musí ale v takovém případě počítat, že pak by se aktivisté odvolali ke krajskému úřadu.
"Předpokládám, že tam bychom jednoznačně uspěli," věří si Rovenský. Pokud by úřad žádosti o předčasné užívání nevyhověl, musela by Česká drůbež provoz farmy pod hrozbou miliónové pokuty zastavit.
Děti Země už od roku 1999 usilovaly o zablokování plánů, podle kterých chtěl německý investor původně na Domažlicku vybudovat kapacity až pro 1,8 miliónu slepic. Aktivisté upozorňovali na zbytečné zatížení životního prostředí i bezohledné praktiky otce Stefana Pohlmanna - Antona Pohlmanna, který se při provozování drůbežích farem dostal do střetu se zákonem v Německu a USA.
Česká drůbež si prosadila stavbu dvou hal v Myslívi s umístěním 400 tisíc kuřic, ale ve Velkém Malahově musela snížit kapacitu na 200 tisíc slepic. Podle jednatele Červeného, který tvrdí, že s osobou kontroverzního Antona Pohlmana nemá nic společného, hodlá Česká drůbež produkovat zhruba 65 miliónů vajec ročně. Veškerou produkci ale vyveze za hranice.