Podmínky zvířat používaných k pokusům

Fakta, 17.3.2003, ČT 1 21:25 

Marek VÍTEK, moderátor:
Ročně umírají v České republice stovky tisíc laboratorních zvířat. Parlamentem právě prochází novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která má podmínky používání zvířat k pokusům nově upravovat. Podle ochránců zvířat však ani novela současný katastrofální stav neřeší. Navíc ani v budoucnu neumožní veřejnou kontrolu.


Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Z knihy Holocaust švýcarské autorky:
"Požadované zboží se dalo dovézt z ciziny, jeho dodavatelem byla firma VELAZ v Praze, specializovaná na chov psů bíglů, koček a jiných zvířat. Specialitou VELAZU je dodávka preparovaných zvířat podle přání zákazníka.

Vladislav TEPLÝ, bývalý vědecký pracovník:
Až do konce komunismu tady do toho roku 1989 vlastně to byl ráj těch experimentátorů, protože nebylo žádné omezení. Ani peníze nebyly překážkou, protože na to se vždycky nějaké peníze sehnaly.

redaktor:
Aby bylo možno udělat si představu o těchto obchodech, citujeme jednu větu z dopisu firmy VELAZ Erichu Stockovi. Ten objednal psy-bígly na žádost jedné laboratoře. Zmíněná věta obchodnicky chladná a lapidární, zní: "Posíláme vám fenku bez očí."

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Firma VELAZ se změnila na společnost s ručením omezeným a v oboru dál úspěšně podniká. Zaměstnanci obdobných státních podniků založili soukromé firmy a rovněž si nevedou zle. Pokusy na zvířatech a obchod s nimi jsou stále výnosný byznys. Vladislav Teplý, kdysi sám jako vědecký pracovník, testy na zvířatech prováděl, teď se ale stal jejich odpůrcem.

Vladislav TEPLÝ, bývalý vědecký pracovník:
Dneska, když si na to vzpomínám, tak mě to zrovna moc netěší, že jsem to dělal, ale hlavně ty pokusy jsou vlastně výsměchem jakékoliv etice.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Jednou z takových firem je Biotest s.r.o., přímý potomek bývalého státního podniku Spofa. Její hlavní činností jsou pokusy na zvířatech, zároveň tu ale zvířata chovají a obchodují s nimi. Coby takzvané biologické systémy nabízí firma běžný sortiment: myši, potkany, králíky, kočky, psy, ale i opice. Biotest je dokonce třetím největším chovatelem opic makaku v Evropě. Ředitelem a jednatelem firmy je Lukáš Jebavý. Vedle svých podnikatelských aktivit je ale zároveň činný hned ve dvou komisích státních orgánů, které pokusy na zvířatech schvalují.

Tomáš POPP, předseda Svobody zvířat:
Je jisté, že ta situace, která je v České republice, není obvyklá. Na každém stupni schvalování toho pokusu jsou lidé, kteří buďto pokusy provádějí, nebo dokonce profitují z těch pokusů na zvířatech.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Lukáš Jebavý je členem nejvyšší Ústřední komise na ochranu zvířat. Má tu funkci předsedy výboru. Komise spadá pod ministerstvo zemědělství.

Martin SEVERA, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství:
Berme to jako na jedné straně člen komise pro ochranu zvířat a na druhé straně člověk, který je vědecký pracovník v oblasti pokusů na zvířatech. Tady je otázka, jestli to střet zájmů je nebo není. Z hlediska ministra zemědělství musím konstatovat, že to střet zájmů není.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Šéf odboru interního auditu a supervize ministerstva zemědělství Jan Mika si ale myslí něco jiného:
"Jednání pana inženýra Jebavého může považováno za závažné porušení pracovní kázně, které může být důvodem k výpovědi."

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Takto Mika odpověděl 13. 12. 2002 na stížnost neziskové organizace. Pravděpodobně proto pracovní poměr Lukáše Jebavého na ministerstvu skončil.

Martin SEVERA, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství:
Pan doktor Jebavý byl zaměstnancem ministerstva zemědělství na půl úvazku. Tento jeho poměr skončil k 31. 12. minulého roku. Nicméně dále zůstává v komisi pro ochranu zvířat.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Střet zájmů v tomto případě vyřešilo to, že pan Lukáš Jebavý od začátku roku vykonává tu samou funkci dobrovolně a zadarmo.

Tomáš POPP, předseda Svobody zvířat:
Ten systém je problematický z toho důvodu, že vlastně na těch určitých stupních, jako je třeba resortní komise pro ochranu zvířat, která schvaluje použití zvířat v pokusech, tak v té komisi například třeba na ministerstvu průmyslu a obchodu sedí jenom lidé, kteří provádí pokusy na zvířatech. Takže, tohle je jasný střet zájmů, protože tito lidé vlastně schválí pokus sami pro sebe.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Jedním z těchto lidí je opět Tomáš Jebavý. Co konkrétně v této druhé komisi dělá, není snadné zjistit.
Já se ptám, jestli je členem komise na ochranu zvířat?

Božena BĚHALOVÁ, místopředsedkyně resortní komise na ochranu zvířat:
Já vám říkám, že vám nebudu říkat takovéto informace, to podléhá samozřejmě tajemství. Inženýr Jebavý není zaměstnanec ministerstva průmyslu a obchodu. Může být externím expertem nebo něco takového.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Vy mi nemůžete ani říct, v jaké funkci ten člověk u vás pracuje?

Božena BĚHALOVÁ, místopředsedkyně resortní komise na ochranu zvířat:
Nemohu, nemohu, prostě tady máme tiskové oddělení a všechno musí jít přes tiskové oddělení.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Mně z tiskového oddělení řekli, že tyto informace o komisi nemají.

Božena BĚHALOVÁ, místopředsedkyně resortní komise na ochranu zvířat:
Proč to vůbec chcete vědět?

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Tato ministerská komise schvaluje konkrétní pokusy na zvířatech, to znamená i pokusy, které provádí firma Biotest. V této firmě je pan Jebavý jednatelem.
Buďte tak hodná, můžeme s někým mluvit, s někým z vedení? My jsme nenašli nikoho.

Božena BĚHALOVÁ, místopředsedkyně resortní komise na ochranu zvířat:
On tady nikdo není, všichni jsou pryč.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
A nějaký zástupce nebo někdo?


Pokusy na zvířatech jsou vysoce výdělečná záležitost. Citujeme z ceníku firmy Biotest: 
potkan - karcinogenní studie - šestnáct milionů osm set dvanáct tisíc, 
králík - studie oční dráždivosti - osmnáct tisíc devět set korun, 
pes - kinetická studie - dvě stě osmdesát tři tisíc tři sta korun.

Tomáš POPP, předseda Svobody zvířat:
Pokusy na zvířatech jsou samozřejmě velkým obchodem a o tom svědčí i zisky společností, které takzvaně v uvozovkách vyrábějí pokusná zvířata a firmy, které se zabývají testováním na zvířatech. Samozřejmě s tím souvisí i zisky farmaceutických společností, které se tím testováním na zvířatech v podstatě kryjí před veřejností.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Podívejte se například na takzvaný Draizeův test. Je jedním z nejpoužívanějších. Testuje toxicitu přípravků používaných například v kosmetice. Pokusným zvířetem bývá králík, protože jeho oči neznají slzy.

Vladislav TEPLÝ, bývalý vědecký pracovník:
Ten králík se zavře do klece nebo do takového zařízení, kde má tlapky a všechny končetiny znehybněny a do oka se mu nakape ta látka. On si to oko nemůže ani drbat, když ho to svědí. A teď se na tom oku, no, je to zkrátka drastický test. A přitom jsou vyvinuté metody na náhradu toho Draizeova testu, těch alternativních metod je spousta.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Králík, který poslouží k tomuto testu, ale i každé jiné testované zvíře, bude po pokusu usmrceno.

Tomáš POPP, předseda Svobody zvířat:
Není problém v tom, že by nebyly jiné metody testování než v pokusech na zvířatech. Problém je v něčem jiném, problém je v tom, že ta mašinérie vědců, výrobců krmiv, výrobců zařízení, fixačního zařízení pro zvířata, která se používají v těch laboratořích, je tak silná, že nechce žádnou změnu.


Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Markéta Fialová, Česká televize. Dobrý den. Já zkouším, jestli náhodou nemám štěstí. Pan doktor Jebavý?

sekretářka:
Není, odjel na služební cestu někam do zahraničí.


Vladislav TEPLÝ, bývalý vědecký pracovník:
Nemůžeme se přesvědčit o tom, co v těch laboratořích se dneska děje. Dneska nemáte vlastně do té laboratoře nejmenší přístup. Jestliže vedoucí pracovník té komise sám propaguje, nebo zastává se pokusů na zvířatech, tak to je paradox. Ten by měl být sám zásadním odpůrcem.


Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Pan doktor Jebavý náhodou není?

Jiří MARHAN, ředitel pobočky firmy Biotest:
Ten je v Praze dneska.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Je v Praze?

Jiří MARHAN, ředitel pobočky firmy Biotest:
No.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Mně jeho kolegyně, respektive sekretářka řekla, že je na zahraniční cestě. Já už ho sháním totiž víc než čtrnáct dní.

Jiří MARHAN, ředitel pobočky firmy Biotest:
No, měl by být dneska v Praze.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Tak, to jsme se tedy minuli.

Jiří MARHAN, ředitel pobočky firmy Biotest:
Byl tu, přijel, ale teď by měl být v Praze.


Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Co se týče legislativy, je na tom Česko obdobně špatně jako celá Evropa. Stále ale platíme za zemi, kde se dá se zvířaty experimentovat lépe, levněji a hlavně snáze. To, co by jinde pobouřilo veřejnost, prochází u nás bez povšimnutí. O alternativy nijak zvlášť nebojuje ani nová generace vědců. Pokusy na zvířatech běžně dělají studenti veterinárních, farmaceutických i lékařských fakult, a to i v případě, že je to proti jejich přesvědčení.

studentka medicíny:
Když bych měla dělat pokusy na krysách, vlastně měli bychom je patrně nějak operovat. Vlastně otevření těla, potom zase šít na nich a podobně. Vím, že vlastně oficiální odmítnutí znamená nějaké postihy, protože vlastně za neúčast na praktikách nedostanu zápočet a bez zápočtu nemohu ke zkoušce.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
V Česku existuje jediná lékařská fakulta, kterou lze absolvovat bez pokusu na zvířeti, je to 1. lékařská fakulta v Hradci Králové. Tuto možnost využívá polovina studentů-cizinců, z řad Čechů ale sotva pět procent.

Miroslav ČERVINKA, proděkan lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
Ti studenti jsou obrazem té společnosti, nás dospělých, protože asi ta tendence k té ochraně zvířat není tak nějak hluboce u nás ještě zakořeněna. Čím to je? To je velmi těžko říct.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Přitom v minulosti testování látek na zvířatech přineslo často zavádějící informace, protože zvíře prostě reaguje jinak než člověk. Na lékařských fórech se například nyní hodně mluví o chystaném výzkumu viru HIV na šimpanzech. V Holandsku vznikají speciální chovné farmy a laická i odborná veřejnost protestuje.

Miroslav ČERVINKA, proděkan lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
Je to dáno novými výsledky ve studiu chování, řekněme, psychiky těch primátů, kde se ukazuje prostě, že oni mají velmi překvapivě vysokou úroveň intelektuální i emoční. Takže, tam skutečně je to na velmi obsáhlou vědeckou diskusi, jestli je to oprávněné nebo ne.

Markéta FIALOVÁ, redaktorka:
Možná se šimpanz v budoucnosti dočká stejné úcty k životu jako člověk. Jakou naději má takový makak? Jak daleko je vůbec od šimpanzů k makakům, se kterými obchoduje firma Biotest Lukáše Jebavého?

Miroslav ČERVINKA, proděkan lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
To je pěkná otázka, jak daleko je od šimpanze k makakovi. Já si myslím, že je to asi tak daleko jako od člověka k šimpanzi.